Reklama
 
Blog | Ondřej Veselý

Co se děje při únosu letadla

Na Ruzyňském letišti v Praze dnes přistál letoun Aeroflotu, jehož kapitán vyhlásil nouzi a nahlásil únos letadla. Byl to agresivní opilec (únosce, ne kapitán) se kterými se setkáte vždy, když vezete Rusy. Piloti ČSA odmítli na dotaz České televize objasnit postup posádky při únosu letadla s odkazem na zachování bezpečnosti budoucích letů. Po zralé úvaze jsem se rozhodl část těchto postupů zveřejnit.

Čas od času dojde
k únosu letadla. Stejně tak, jako u všech leteckých nehod, i
každý únos je zpětně detailně analyzován. Z těchto
analýz se pak vytvářejí doporučení leteckým dopravcům pro postupy při únosu
letadla, ale také závazné pokyny pro úpravu kabiny pro cestující, pilotní
kabiny, pokyny pro komunikaci mezi posádkou atp. Poslední
událost, která významně ovlivnila bezpečnost na palubě bylo nechvalně známé
9/11.

 

Příručka (CAOM –
Cabin Attendant Operations Manual) mi bohužel zabírá místo ve skříňce, takže to
zkusím dát zpaměti.

Reklama

 

  • Pravidlo číslo jedna pro jakoukoli nebezpečnou nebo
    nestandardní situaci na palubě je: Vyloučit z ní kokpit. Pokud hoří,
    nebo je například prováděno násilí na posádce či cestujících, tak mají
    piloti jen jednu povinnost. Zamknout se.
  • Posádka
    má za úkol za každou cenu zabránit vniknutí únosce do kokpitu. Tomu se
    dá předejít tím, že je kokpit po celou dobu zamknutý, což všechny
    renomované aerolinky respektují. Většina ostatních zpravidla rovněž.
    Aeroflot počítám mezi ty druhé. Pokud požaduje únosce prozrazení kódu
    na otevírání dveří, sdělí mu stevardka takový kód, který naopak
    upozorní kapitána na fakt, že se někdo snaží o nedovolený vstup. Pokud
    únosce ví, že existuje kód, který otevírá dveře zvenku bez spolupráce
    kapitána, nebo ho dokonce zná, je nezbytné jakkoli, třeba boucháním na
    dveře nebo přes Public Address System upozornit kapitána a ten se
    zevnitř manuálně zamkne. Dveře jsou pancéřové, nedobytné.
  • Kapitán nahlásí nouzovou situaci
    řídícímu oblasti, a ve spolupráci s ním vybere nejbližší vhodné
    letiště, na které bude přistávat. Požadavky únosců se neberou
    v potaz.
  • Posádka se snaží zachovat
    v kabině zdání normálnosti. Stevardi mají asi tyto úkoly:
    • Ošetřovat raněné.
    • Plnit požadavky únosců a formálně
      s nimi spolupracovat. To vše ale jen za účelem a v mezích
      zajištění co nejbezpečnějšího průběhu letu.
    • Zabraňovat pokusům cestujících o
      napadení únosců či převzetí kontroly.
    • Nevyjadřovat souhlas s únosci.
    • Mírnit napětí a agresi.
    • Vystupovat suveréně, nepřijmout
      submisivní roli.
    • Nakonec si dát pozor na tzv.
      Stockholmský syndrom (zjednodušeně nezamilovat se do toho romantického
      nešťastného chlapíka z dynamitem)
  • Je možné, že se podaří eliminovat
    útočníka a na palubě se nachází bomba, nebo podezřelé zavazadlo, které za
    bombu považujeme. Postup je pak následující.
    • Zavazadlo přeneseme k zadním
      pravým dveřím, což je nejkřehčí část letadla, navíc daleko od beznínových
      nádrží a za motory. Vyklidíme zadní část letadla a přesuneme cestující
      dopředu. Výbušninu zaházíme dekami a oblečením, které jsme předtím
      prolili vodou. Vytvoříme na ní jakýsi kopec mokrých hadrů. Případná
      exploze tak bude směřovat dolů a ven. Pokud nedojde k oddělení celé
      zadní části (ocas) nesoucí stabilizační prvky potřebné pro let, nemusejí
      být následky fatální.

Víc už se nedá
dělat nic.

 

Tak, a teď víte,
jak to bude probíhat, pokud vaše letadlo unesou. Nepřál bych to nikomu. Ani
sobě.